Do GeoDronařů dorazil nový pomocník pro 3D dokumentaci. Na testování máme zapůjčený skener Hi-Target V700S SLAM RTK, který propojuje laserové skenování s určováním polohy. Zajímá nás především jeho využití při dokumentaci staveb a památek a možnosti doplnění dat pořízených dronem.

Přístroj nám k testování zapůjčil Ústav pro archeologii a dokumentaci památek, z. ú., zastoupený Mgr. Radkem Novákem. Děkujeme za důvěru a za příležitost vyzkoušet tuto technologii v praxi.

V700S podle výrobce kombinuje technologie RTK a SLAM a umožňuje pořizovat prostorová data také v místech bez příjmu družicového signálu, například uvnitř budov nebo pod mosty. Nabízí sběr mračen bodů, obrazové měření a návazné zpracování dat. Podrobnosti popisuje oficiální stránka Hi-Target V700S.

LiDAR měří vzdálenosti laserem a vytváří soubor prostorových bodů zachycujících povrchy okolních objektů. SLAM znamená současné určování polohy a mapování: přístroj při pohybu průběžně skládá mapu svého okolí a odhaduje, kde se v ní nachází. RTK pak využívá družicové měření s korekcemi pro přesné určení polohy. Spojení těchto technologií je zajímavé zejména tam, kde potřebujeme navázat venkovní měření na členitější nebo zakryté prostory.

Výrobce pro V700S uvádí 1 408 GNSS kanálů a interní úložiště 512 GB. Deklarovaný dosah laseru činí až 70 metrů při odrazivosti povrchu 80 % a až 40 metrů při odrazivosti 10 %. Jde o technické údaje výrobce; dosažitelnou kvalitu dat v konkrétních podmínkách chceme teprve posoudit. Zdrojem parametrů je produktová specifikace Hi-Target.

Pro GeoDronaře je hlavním tématem propojení pohledu ze vzduchu s dokumentací ze země. Dron poskytuje přehled o objektu a jeho okolí, zatímco pozemní skenování může doplnit místa skrytá pod střechami, průchody nebo interiéry. Během testování chceme zjistit, jak se data z V700S dají začlenit do společného pracovního postupu a co jejich spojení přinese výslednému modelu.

Zaměřit se chceme zejména na:

  • Úplnost a čitelnost mračna bodů – jak dobře zachytí stavební prvky, hrany a členité povrchy.
  • Návaznost venkovních a vnitřních prostor – jak se v datech projeví přechody mezi různými podmínkami měření.
  • Kontrolu přesnosti – porovnání s nezávisle zaměřenými kontrolními body a rozměry.
  • Praktičnost celého postupu – čas potřebný na sběr, zpracování a přípravu použitelných výstupů.

Právě při dokumentaci památek nás zajímá, zda výsledná data poskytnou dostatečně podrobný podklad pro zachycení současného stavu objektu, tvorbu řezů nebo další práci s prostorovým modelem. Pěkná vizualizace je jen část výsledku. Stejně důležité bude ověřit, co lze z dat spolehlivě měřit a kde má použitá metoda své limity.

Tento článek představuje začátek testování. Konkrétní závěry o přesnosti, rychlosti a vhodnosti V700S pro naše zakázky přineseme až na základě naměřených dat. Na GeoDronařích se chceme podělit o ukázky výstupů i zkušenosti s jejich zpracováním.

Ústavu pro archeologii a dokumentaci památek, z. ú., a Mgr. Radku Novákovi ještě jednou děkujeme za zapůjčení přístroje a možnost ověřit jeho přínos pro naši práci.